close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

New dess

27. prosince 2009 v 13:47
Tento dess se jmenuje Sweet miracle. je to dess s mými milovanými Frískými koňmi...a doufám že se Vám líbí...


Tak, koním ZDAR!!!
 

Ještěrka obecná

18. prosince 2009 v 19:03
Ještěrka obecná je rozšířená po velké části Euroasie,od jižní Anglie až po severní Mongolsko a severozápadní Čínu.Na sever zahasuje až k 60° sev.šířky,na jih až na Balkán a do severního Íránu.Dosahuje délky až 20 cm a má dosti proměnlivé zbarvení.Mladé ještěrky jsou hnědé nebo šedohnědé se třemi světlými,černě lemovanými pásky na hřbetě a s řadou drobných bílých skvrn na bocích.Samečci jsou obyčejně zelenaví nebo olivoví se světle zeleným bříškem,samičky bývají hnědé nebo nebo hnědošedé s bříškem bělavým,vzácněji nazelenalými.Ještěrku obecnou poznáme od ostatních ještěrek podle poměrně krátkých a silných noh (přední nedosahují k nozdrám) a krátkých prstů.Také ocas je silný a kratší než dvojnásobek trupu.Tato ještěrka je všude dosti hojná,u nás hlavně v nižších polohách,na kavkaze však vystupuje až do výše 2800 m.I na Slovensku,zvláště východním,ji najdeme dosti vysoko v horách.Dává přednost suchým vyslunným místům,především stepím,lesostepím a pastvinám.Hustým lesům se vyhýbá,zato ji najdeme i u samých lidských sídel,na železničních náspech a u cest.Někdy hledá útočiště i na stromech,na něž šplhá šroubovitě po kmeni.Zimu přespává v norách,pod kořeny nebo v puklinách skal,a to od října do dubna.Živí se hmyzem,červy,pavouky a plži.Samička snáší koncem května šest až 16 vajíček,z nichž se mláďata líhnou koncem července.



Obrázky jednorožců

13. listopadu 2009 v 14:20 |  Koně a Jednorožci a...
ještě to je jenom malá ukázka...
 


Fríský kůň (je nej...)

12. listopadu 2009 v 21:30 |  Koně a Jednorožci a...

Fríský kůň aneb "Černá Perla"

Původ a historie
Domovem tohoto plemene je Frísko v severní části Holandska. Ve své vlasti se těší velkému obdivu a lásce. Černý frís, pocházející patrně z divokých lesních koní, zaujímá významné místo jak v lidské historii, tak mezi koňskými plemeny Evropy. Například norský Døle Gudbrandsal, oldenburský kůň, který vznikl hlavně díky fríské krvi nebo angličtí fellský a daleský pony či později prostřednictvím staroanglického vraníka, ovlivnil i chladnokrevného shirského koně. Prostředí doplněné pečlivým výběrem chovných jedinců vedlo ke vzniku velmi skromného a vysoce užitkového koně. Už Římané jako historik Tacitus (asi 55-120 n.l.) sezmiňují o fríských koních jako o silných, pracovitých všestranně užitečných, ovšem v jejich očích byli oškliví.
O tisíc let později se jejich vzhled zlepšil a tato silná, učenlivá a otužilá zvířata nosila fríské a německé rytíře na křížové výpravy. Plemeno se zlepšilo stykem s orientálními koňmi, což byl výsledek kontaktu s pouštními koňmi během válečných tažení a také později s přílivem andaluské krve dokud roku 1609 Holandsko nezískalo nezávislost na Španělsku.

Po několik posledních století se jeho všestrannost uplatnila v zápřeži i v zemědělských pracích. Není divu, že se tento kůň využíval nejen při zlepšování plemen v okolních oblastech, ale i v chovu hřebčínském. Ale zájem o kočárové koně klesal, a tak byli kříženi s klusáky. A i přes svou výjimečnost fríský kůň téměř vyhynul. Proto byla roku 1879 ustanovena plemenná kniha, avšak ani díky ní se chov nedokázal zcela obnovit, počty koní se opět snižovali a v roce 1913 zbyli pouze 3 hřebci. Zlom nastal roku 1915, kdy byla plemenná kniha rozdělena a kříženci a cizí koně byli vedeni odděleně. Také bylo zavedeno zpětné číslování a to pouze černých koní. Krize byla úspěšně překonána a chov fríských koní se rozšířil prakticky do celého světa. Svaz chovatelů fríských koní získal v roce 1954 titul "Královský" díky nizozemské královně Beatrix.
Foto: Feitse 293 Pref - Zdroj




Popis a vlastnosti
Moderní fríský kůň je vždy vraník (povoleny jsou jen jednotlivé bílé chlupy, nikdy nesmí jít o ucelený bílí odznak) a v kohoutku měří mezi 155 a 165 cm. Dospívají poněkud později, až mezi 4.-5. rokem. Hlava je dlouhá s jemnými rysy, inteligentním výrazem a vyjadřuje veselou, ochotnou, milou povahu plemene. Uši jsou krátké. Krk je elegantně klenutý zvýrazněný dlouhou hustou vlající hřívou. Trup má silný a hluboký odpovídající robustní konstrukci. Mohutné plece s kohoutkem jsou ideálně přizpůsobené pro práci v zápřeži (Frísové jsou silní, ale ne tak masivní jako těžká plemena). Linie krku a hřbetu dělá z fríse ideálního kočárového koně. Záď je charakteristicky skloněná a někdy poněkud nízká, ocas je velmi bohatý a nízko nasazen. Nohy jsou krátké, silné s dobře utvářenými kvalitními kostmi. Typickým znakem plemene jsou rousy na spodní části holení a na spěnkách. Kopyta jsou nižší tmavé rohoviny a nenáchylné k chorobám.

Fríský kůň se v současnosti chová ve třech liniích:

Barokní - nejméně chovaný typ

Střední - univerzální - nejrozšířenější, vhodný pod sedlo i do zápřahu

Moderní - jedná se o "lehčího" fríse, velmi ušlechtilý a vhodný více pod sedlo, bývá vyšší v kohoutku a využíván pro drezurní ježdění.




Využití
Frís je schopen tahat těžké náklady ve skromných podmínkách, aniž by pozbyl kondici nebo svou ochotu. Používá se také k práci na venkově a nyní je oblíbeným kočárovým koněm. V dnešních dobách se však fríský kůň používá i jako drezurní kůň, kde je díky své eleganci a temperamentu velice dobrý. Využití nalezne i v parkuru, ale jen v nižších stupních obtížnosti. Dávno už ovšem pominuly doby, kdy měl výsadní postavení v pohřebnictví.

Zajímavosti
Vznešené držení těla fríse z něj činí ideálního koně pro slavnostní příležitosti. Tito koně byli součástí šestispřeží táhnoucího nizozemský královský kočár při zahajovací ceremonii Světových jezdeckých her v Haagu v roce 1994.



Standartní západní drak

12. listopadu 2009 v 21:12 |  draci - moje láska
Popis: standardní západní drak je největší ze všech plazů, má šupinatou kůži a široká ostnatá křídla, čtyři nohy a dlouhý hadí ocas. Jeho zuby a drápy jsou velmi ostré. Většinou má také rohy a někdy má ostnatý jazyk i ocas. Má velmi dobrý zrak i sluch, jeho uši jsou zašpičatělé. Vydechuje kouř a oheň a jeho řev otřásá zemí. Tento drak žije několik set let.

Zvyky: standardní západní drak shromažďuje a hlídá poklady v hlubokých jeskyních. Ve středověké Evropě byli předkové tohoto draka neblaze proslulí tím, že ničili krajinu, pálili vesnice a znásilňovali ženy. Tyto destruktivní sklony vedly ke konfliktům s rytíři a jinými hrdiny, kteří obvykle draky zabíjeli.

Temperament: Protože ti nejukrutnější z okřídlených čtyřnohých draků většinou skončili špatně, tato jejich dodová větev vymřela. Dnešní příslušníci tohoto plemene jsou laskaví a vějrní společnícia jsou velice hodní i k dětem.

Zvláštní péče: Přes svou poddajnost si dnešní Standardní západní drak uchoval svou sílu, ostré drápy i schopnost chrlit oheň.Někdy se může také projevit vrozený sklon k zuřivosti. Chovatel musí vždy pečlivě sledovat momentální náladu svého draka.

Příbuzní: Nejblišší příbuzný Standardního západního draka je okřídlený, dvounohý Wyvern.


Co je to vlastně drak?

12. listopadu 2009 v 21:08 |  draci - moje láska
  • Draci patří do třídy plazů, přestože někteří z nich umí létat
  • Podobně jako krokodýl, ještěrka a had je drak také chladnokrevný, masožravý a klade vajíčka. také má ochranné šupiny a jasné, hypnotizující oči.
  • Ale od svých příbuzných se znatelně liší - mnozí mají křídla a chrlí oheň. někteří mají za očima mystický drahokam, magickou krev a tuk, který léčí slepotu. většina z nich dorůstá do obrovských rozměrů a žije několik set let.




Představím se Vám

15. července 2009 v 20:47 |  Moje maličkost
Tak to jsem já! Je mi 11 let ale už za tak krátký život jsem toho mnoho zažila !!!Takže moje nejoblíbenější zvířata jsou : draci, ještěrky, šneci, hadi, slepýši, užovky, varani, krokodýři atd...Taky ráda maluju, a užívám si se svou nejlepší kámoškou.Ve škole mě baví přestávky...Mám doma 5 zvířat : psa, kočku , andulku, myš a šneky.Mám 2 sourozence: starší ségru Marťu (možná znáte její blog) a mlačího bráchy Dandu.

Kam dál